unor2005-1.jpg
unor2005-2.jpg
unor2005-3.jpg
unor2005-4.jpg
číslo 2, únor 2005
ročník 11 cena 15 Kč
unor2005-5.jpg
unor2005-6.jpg
VZPOMÍNKA NA 15. BŘEZEN 1939 A NÁSLEDUJÍCÍ ROKY
Každé období
dějin          národů
přináší         hezké
i stinné stránky celého kolektivu i jednotlivce. Podě­lila jsem se s Vámi o krásné zážitky         mého
dětství v mém milovaném rodiš­ti . Chtěla bych Vám povědět také o smutném období mého mládí a celého náro­da. Dotýkalo se i Vašich občanů, z nich někteří nepřežili.
Nástupem vlády fašismu v sousedním Německu v čele s Adolfem Hitlerem v roce 1932         sílilo         nebezpečí         ohrožení
československého státu. Představitelé naší vlády spoléhali na tehdy mocné státy Evropy, hlavně Francii a Anglii, že nám pomohou ubránit se tlaku našeho mocného souseda. Nejdříve donutili naši vládu na podzim v roce
1938  odstoupit pohraniční oblasti - Sudety. Domnívali se, že obětováním nejdříve pohraničí a pak celého malého státu uprostřed Evropy, zachrání mír.
Po odstoupení pohraničí se rázem chodilo do ciziny - do Sudettengau - do Sudet na propustku. Litice, které jsou dnes součástí Plzně, byly rázem v Německu, protože většina ■jejich obyvatel byli Němci. Pod trestnicí Bory a přilehlým Borským parkem, za mostem přes řeku Radbuzu, byla německá stráž a celnice. Na české straně byla rovněž stráž, ale česká. Pracující, nebo ti, kteří potřebovali přes nové hranice, museli mít propustku -Durchlasschein. Připomínám, že v Plzni bylo dost německých škol, základní i střední, příkladně ve Skrétově ulici obchodní škola, německé gymnasium, myslím, v Resslově ulici atd. Některé movité rodiny se rozdělily tak, že děvčata chodila do české školy a chlapci do německé. Dnes se to popírá, ale to sem nepatří. Předměstí Valcha je vila v zahradě. Tam vlála fašistická vlajka až do konce války. Dusili nás jak mohli, ale stále jsme byli Československo, než se odtrhlo a osamostatnilo Slovensko pod vedením fašistů Hlinky a Tisa. Dne 14. března
1939  vyhlásilo Slovensko samostatnost včele s prezidentem Josefem Tisem. A dne 15. března 1939 v noci byla uskutečněna invaze německých vojsk do okleštěného
unor2005-7.jpg
Československa, vlastně už jen Čech a Moravy. Řadoví vojáci a důstojníci se zaťatými pěstmi zuřili, někteří plakali - i můj otec plakal. Jako rotmistr zbrojíř kasáren na Borech nebyl tu noc doma. Jen se zaskočil převléknout, ukrýt šavli před zničením, informovat matku o situaci. Plakal. Musel všechnu výzbroj kasáren, na Borech řádně spočítanou, předat do německých rukou. To ráno 15. března mě maminka vzbudila předčasně, abych šla koupit chléb k pekaři do Dobrovského ulice (dnes je tam vietnamský obchod), že prý chleba nebude. Byla tma, na chodnících už domovníci smetli sníh na okraje chodníků. Do školy mě maminka doprovodila z obavy, aby se mi něco nestalo. Svítilo slunce na bílý, čerstvě napadaný sníh. Zdánlivě se nic nedělo. Jen na všech čtyřech rozích mostu přes trať na Klatovské třídě leželi ve sněhu po dvou okupační kulometčíci. Ve škole nám oznámili, že ten den se nevyučuje. Šly jsme tedy s maminkou k řezníkovi pro sádlo až téměř na konečnou stanici elektrické dráhy na Bory, proti Dvořákově ulici v níž sídlí Sanatorium Dr. Mulače. To už se zatáhlo, zvedl se prudký vítr a padal sníh. Míjely nás kolony aut okupační armády směrem na Klatovy. Jezdily vpravo. V Československé republice se dlouho uvažovalo o převedení dopravy do pravého směru z levého. Patnáctý březen to vyřešil. Okupační armáda jezdila vpravo. Kdo se ihned nepřizpůsobil, byl smetem z vozovky. Je nutno vzpomenout, že tehdy u nás jezdilo málo civilních motorových vozidel, velkou část silničního provozu tvořily koňské potahy. Do večera okupanti vykoupili potravinářské obchody, hlavně cukrárny a uzenářství. Na náměstí republiky prý okupační armáda rozdávala propagačně Eintopfgericht, hovorově jen Eintopf (polévku z jednoho hrnce). Moc lidí prý tam nebylo, spíše zvědavci a občané německé národnosti. Stali jsme se protektorátem Böhmen und Mähren -protektorátem Čechy a Morava. Tím začala katastrofa národa. Někteří Češi se přidali k Němcům, jako rotmistr dragounského terezínského pluku se stal Herr Kohoutem, také Herr Čechák, slečna Kalistová- Freulein Kalista, jejíž matka v době okupace byla nechvalně známou vedoucí krajského pracovního úřadu (Arbeitsamtu) atd. Hned v prvních dnech okupace bylo mnoho říši nebezpečných občanů pozatýkáno. Seznamy
měli připraveny.
Po nějakém čase byl zatčen můj strýc Jaroslav Pláteník za pomoc rodinám zatčených spolupracovníků. Byl zaměstnancem Vodárny města Plzně. Rok strávil na Malé pevnosti v Terezíně, pak až do konce války byl internován v koncentračním táboře. Za rok byly uzavřeny vysoké školy po manifestačním pohřbu vysokoškolského studenta Jana Opletala. Tisíce studentů bylo zatčeno. Skončili v koncentračních táborech, někteří byli popraveni, jako student ze Stehlíkovy ulice Láďa Karasů, býval tichý a vážný. V té době jsem chodila do studentského spolku při klášteře Redemptoristů na Klatovské třídě vedle kostela sv. Jana Nepomuckého (dnes je klášter sídlem policie). Tehdy byly vysoké školy převážně v Praze a Brně. Jeden z pražských studentů vyprávěl ve studentském spolku, jak probíhala razie gestapa u nich v noci na koleji. Obklíčili budovu, vnikli dovnitř a všechny studenty pozatýkali. Jemu se podařilo ve spodním prádle vyskočit oknem a utíkal na hlavní nádraží. Tam se ho ujal průvodčí vlaku. Dal mu svůj služební svrchník (říkalo se mantl) a zamkl ho do záchodku. Tak se dostal domů. Během války některé studenty pouštěli z koncentračních táborů. Tímto způsobem se dostal na umístěnku medik Toman do Městské nemocnice v Plzni, budoucí výborný ortoped Dr. Toman. Na interním oddělení Městské všeobecné nemocnice sloužili jako sanitáři medici, pozdější lékaři MUDr. Pávek a MUDr. Poupa, primář ortopedického oddělení Fakultní nemocnice. Z příkladu studenta, kterému se podařilo v poslední chvíli uniknout zatčení na koleji, je vidět, jak byl národ semknutý, lidé drželi pohromadě a vzájemně si pomáhali. Československá armáda byla rozpuštěna. Můj otec byl úředně povolán Městským úřadem se stejně postiženým panem Kocourkem k vedení kanceláře pro přidělování poukazů na potraviny obchodníkům. Byl to nově zřízený úřad v přídělovém hospodářství. O jejich ilegální činnosti svědčí autentické doklady. Z části poraženého československého vojska bylo pro svět vytvořeno Vládní vojsko -symbolické torzo. Ku příkladu pan Jankovec byl odvelen z Terezína - dragounských kasáren do bývalých Štefánikových kasáren v Praze na Smíchově, nebo pan Svoboda, bývalý kapelník Dragounského pluku v Terezíně, byl převelen k Vládnímu vojsku v Kutné Hoře. Jeho manželka, sálová sestra vojenské nemocnice v Terezíně, do práce již nenastoupila. Příslušníci Vládního vojska, i když měli jen lehké zbraně povolené říšskou mocí, doufali, že v příhodnou dobu pomohou
svou vlast osvobodit. Byli zase jiní, jak jsem se již zmínila, kteří se přidali na stranu okupantů a podle hesla „Poturčenec horší Turka", vyhrožovali s odsunem na Sibiř, až porazí válčící Sovětský Svaz: „Putete na Sibiš". Ale to bychom se dostali do hlubokých válečných let. Po zastřelení říšského protektora Reinharda Heindricha v roce 1942 parašutisty československé armády sídlící v Anglii, bylo nařízeno protektorátním ministrem školství Moravcem Josefem ze všech středních škol propustit 25% studentů a nikde do žádné školy nesměli být přijati. Z politických důvodů jsem byla i já postižena tímto nařízením. Můj praskoleský kamarád se svým spolužákem vyjednával s ředitelem učitelského ústavu v Hořovicích o mém přijetí. Mojí rodiče tento můj pokus zamítli z obavy válečného nebezpečí. Díky, Jiří Liško. Obyvatelé Terezína byli do jednoho vyhnáni. Znala jsem některé, jako generál Rytíř, bydlel v ulici v Bezovce v Plzni, zdravotní sestra vojenské nemocnice v Terezíně Marie Dlouhá se svým synem studentem gymnasia, profesorka matematiky a fyziky Fišerová, poddůstojník Zígner a další. Do vylidněného města byli deportováni čeští občané židovské národnosti včetně nemocných, starých i nemluvňat. Jen dětí tímto peklem prošlo na patnáct tisíc a přežilo něco málo přes sto. V budově mého šťastného dětství - obecné škole — je dnes památník, včetně seznamu. Podle mého úsudku je zde uveden i chlapec Eisner, občan Praskoles. Shodou okolností v dragounských kasárnách 1. pluku Jana Jiskry z Brandýsa, kde se připravovali naši vojáci až do okupace na obranu vlasti mého bydliště v letech 1932 -1937, nyní nazvaných magdeburská, je zřízeno židovské muzeum. Vidíme zde obrazy utrpení i nezlomné víry ve šťastný konec. Není bezejmenných lidí, každý máme své jméno, avšak jména těch, kteří vykonali něco zvláštního, spisovatelů, básníků, malířů, herců, politiků jsou uvedena zvlášť výrazně, ku příkladu Karel Berman, pěvec Národního divadla, E. F. Burian, významný herec a režisér, Karel Poláček, spisovatel a novinář, autor románu i filmového scénáře Muži v ofsajdu a dětské knihy Bylo nás pět, a další a další. Z Terezína se vypravovaly vězeňské vlaky do koncentračních táborů Osvětim, Treblinka, Buchenwald a dalších. Dnes je toto město poloprázdné, kontinuita jeho života byla násilně přerušena a po zrušení povinné vojenské základní služby jsou i kasárna prázdná - a bývalo tam hezky.
Soňa Šerá - Studničková
unor2005-8.jpg
ZÁPIS Z RADY OBCE ZE DNE 26. 1. 2005
unor2005-9.jpg
Přítomni: pí. Drábková- starostka, p. Kadeřábek - místostarosta, pí. Bežová, p. Čáp, Ing. Rudolf
Program: 1) Zahájení
2) Zprávy z odboru výstavby
3) Obecní ples
4) Rozpočet
5) Různé
6) Závěr
1/ Jednání rady zahájila a vedla starostka Drábková.
2/ Rada vzala na vědomí zprávy z Odboru výstavby a životního prostředí v Hořovicích.
3/ Rada projednala přípravu obecního plesu, který se bude konat v pátek 11. února od 20.00 hodin.
Zajištění pozvánek a plakátů - p. místostarosta Kadeřábek.
Rozvoz plakátů po okolních obcích - p. místo-starosta Kadeřábek a p. Čáp. Zvaní občanů -v sobotu 5. února - starostka Drábková a místostarosta Kadeřábek. Výzdoba sálu a příprava tomboly - čtvrtek 10. února od 18.00 hodin všichni členové rady. Zajištění pokladních - p. místostarosta Kadeřábek. Zajištění pořadatelské služby -pí. starostka Drábková. Lístky do tomboly -pí. starostka a pí. Bežová.
zaplatí poplatek 1000,-pí. starostka Drábková.
Kč. Rozhodnutí -
Starostka informovala členy rady o jednání s Ing. Štádlerovou, která nám zpracovává změny územního plánu.
Rada vzala na vědomí žádost pí. Svobodové o příspěvek na opravu vrat, které musela opravit z důvodu nového chodníku. Protože úpravu svých vjezdů museli udělat i ostatní občané a obec jim neposkytla žádný příspěvek, tak se členové rady shodli, že žádosti nebude vyhověno. Dopis pí. Svobodové — pí. starostka.
Rada schvaluje účast starostky na Dni malých obcí, který se koná 10. března v Praze a účast na semináři Podvojné účetnictví pro územní samosprávné celky.
Rada obce schvaluje umístění antény fy Čáp na budovu obecního úřadu pro bezdrátové připo-jení internetu.
Rada schvaluje zadání úprav místnosti v budově OÚ, která bude sloužit pro provoz pedikúry a manikúry firmě p. Lancingra a p. Hrabáka. Zároveň schvaluje zadání dalších oprav, které již byly nezbytně nutné (natření dveří, rekonstrukce WC, nátěr potrubí, oprava schodů a omítek).
Vyvěšení nového hřbitovního řádu na hřbitově - pí. starostka Drábková. Zajištění nové informační tabule — p. místostarosta.
5/ Jednání rady ukončila starostka Drábková
4/ Rada projednala návrh rozpočtu na rok 2005 a žádosti jednotlivých spolků a organizací o příspěvky. Členové rady se shodli, že prioritou bude letos úprava středu obce -chodníky, parkovací plochy, přístřešek, oprava komunikací. Se žádostí o finanční příspěvky rada navrhne zastupitelům podporu místních organizací, dále Nemocnice Hořovice a Svazu tělesně postižených ČR - územní organizace Hořovice.
5/ Rada obce vzala na vědomí žádost firmy Ladislav Humpál o umístění informační desky na hřbitově. Rada souhlasí s tím, že firma
Poplatky v roce 2005
Daň z nemovitosti
Daňové přiznání je nutné odevzdat do 31. 1. 2005. Daňové přiznání vyplňují a odevzdávají pouze ti, kteří měli změnu, tzn. koupě, prodej, darování, dědictví. Ostatní daňová přiznání nepodávají. Finanční úřad koncem dubna či začátkem května rozesílá složenky každému poplatníkovi domů (splatnost do 31. 5.).
Poplatek ze psů
Sazba: 1 pes - 50,- Kč, každý další pes 100,- Kč. Splatnost do 31.3. 2005. Poplatek se vztahuje na psy starší tří měsíců.
Poplatek za komunální odpad
Sazba: 500,- za každého trvale bydlícího občana
500,- za nemovitost, ve které není nikdo přihlášen k trvalému pobytu. Splatnost do 31. 3. 2005. Rodiny, které platí více než 1 000,- Kč, mohou zaplatit ve dvou splátkách (do 31. 3. a do 30. 6.2005).
unor2005-10.jpg
VÝMĚNA OBČANSKÝCH PRŮKAZŮ
Na mnohé dotazy ohledně výměny občanského průkazu sdělujeme, že občanské průkazy vydané do 31. 12. 1994 je nutné vyměnit do 31. 12. 2005 (většinou typ knížka). Žádost o vydání
OP občan předloží nejpozději do 30. 11. 2005. - do31. 12. 1996, výměna do 31. 12. 2006, žádost nejpozději do 30. 11.2006.
-      do 31. 12. 1998, výměna do 31. 12. 2007, žádost do 30. 11.2007.
-      do 31. 12. 2003, výměna do 31. 12. 2008, žádost do 30. 11.2008. K žádosti o vydání občanského průkazu je třeba doložit:
rodný list, 1 fotografii (odpovídajících technickým požadavkům dle vyhlášky 177/2000
Sb., v platném znění o rozměrech 35 x 45 mm), další doklady osvědčující skutečnosti
zapisované do OP, nebo potřebné k odstranění zjištěných rozporů v údajích na žádosti
v evidenci obyvatel či evidenci občanských průkazů (oddací list, úmrtní list, rodný list
manžela, rodné listy dětí, doklad o titulu ...).
K 1. vydání občanského průkazu:
- osvědčení o státním občanství (lze nahradit platným cestovním pasem)
vydává Krajský úřad Středočeského kraje - pracoviště Beroun, prostřednictvím kterékoli matriky
žádá zákonný zástupce (prokáže se platným občanským průkazem), rodný list dítěte, rodné listy
rodičů, oddací list rodičů. Žádosti je možné si vyzvednou i na obecním úřadě v Praskolesích..
POLICIE ZDICE INFORMUJE
V obci Praskolesy bylo spácháno 10 trestných činů. Z toho se podařilo objasnit vloupání do prodejny, vloupání do občerstvení TJ Praskolesy, neplacení výživného. Objasnit se nepodařilo
vloupání do rekreačního domu (5x), krádež peněz v prodejně, krádež el. nářadí. Na úseku
přestupků bylo spácháno 11 přestupků, z toho se podařilo objasnit vniknutí do ZŠ, jízdu pod
vlivem alkoholu (3x), krádež žel. šrotu, občanské soužití (2x) a poškození oken. Nepodařilo se
objasnit krádež čerpadla k bazénu, odcizení registračních značek a poškození okna. Proti roku 2003
je zde pokles o 3 trestné činy, ale nárůst o 8 přestupků.
VZPOMÍNKA NA 155. VÝROČÍ NAROZENÍ
PRVNÍHO ČESKOSLOVENSKÉHO PREZIDENTA TOMÁŠE GARRIGUA MASARYKA.
Tomáš Masaryk se narodil 7. břez­na 1850 v chudé moravské rodině. Vyučil se zámeč­níkem a ková­řem. Svou inteli­gencí a schopnost­mi, hlavně nez­dolnou vůlí a pílí vystudoval střední školu a filosofickou fakultu ve Vídni, která v té době byla hlavním městem rakousko-uherského císařství. Roku 1882 byl při rozdělení pražské univerzity povolán na českou univerzitu jako profesor filosofie. Při cestě do Spojených států amerických v roce 1878 se seznámil s Charlottou Garriguovou (Garrigue), s níž se oženil a podle místních zvyklostí přijal i její jméno. Od této doby byl Tomáš Garrigue Masaryk. Již svým původem a těžkou prací ve svém mládí byl životním realistou. Již v roce 1898 ve své práci „Otázka sociální" podporoval boj za osmihodinovou pracovní dobu a proti zaměstnávání dětí. V letech 1905 - 1907 se zasazoval o všeobecné hlasovací právo. Za stranu Mladočechů byl zvolen poslancem do parlamentu v Říšské radě Rakousko-Uherské. Je nutno připomenout, že do roku 1918 jsme byli součástí tohoto velkého evropského císařství. V Červenci 1914 vypukla první světová válka. Tuto událost nám humorně líčí spisovatel Jaroslav Hašek ve svém románu o Švejkovi.
V prosinci 1914 Tomáš Garrigue Masaryk emigroval na západ a stal se vůdcem protirakouského odboje za pomoci západoevropských států a USA. Organizoval československé jednotky v Rusku, Francii a Itálii. Stal se předsedou Československé národní rady v Paříži. Svou přítomností mezi českými a slovenskými zajatci ve všech těchto zemích sformoval Čechy a Slováky do boje za svobodu vlasti. Jako legionáři se zasloužili o vyhlášení Československé republiky a spolu s Tomášem Garriguem Masarykem je třeba jim vzdát velký dík. V říjnu 1918 byla ustavena prozatímní vláda československá ve Washingtonu a vydala „Deklaraci nezávis­losti". Do svobodného Československa se
unor2005-11.jpg
vrátil 21. prosince 1918 jako všemi milovaný prezident. Napsal několik fílozo-fickopolitických knih, avšak nejznámější je „Světová revoluce", přeložena do mnoha světových jazyků.
Tolik k objasnění osobnosti pro náš národ tak důležité. Byl všemi milován a oslavován. O tom svědčí reportážní filmy z jeho života a cest po republice. Jeho přístup k lidem byl nefalšovaně srdečný. Každým rokem jsme ve školách oslavovali jeho narozeniny. Pamatuji si na jednu oslavu 7. března ve škole. Tehdy se chodilo do Školy dopoledne a po polední přestávce se ještě tak dvě - tři hodiny pokračovalo ve vyučování. V ten den bylo takové teplo, že jsme šli odpoledne do Školy jen v šatech a já měla bleděmodré vlněné. Paní učitelka - bylo to v Terezíně, kde je dnes památník dětí - otevřela okna dokořán a do kaštanového parku, který je tam stále. Celá třída zpívala ve stoje „Tatíčku starý náš, šedinou hlavu máš, dokud ty jsi mezi námi, bude dobře ještě s námi, tatíčku starý náš. Tatíčku starý náš, ať se nám zachováš, dokud je tu tvoje šedá hlava, bude dobře mezi náma, tatíčku starý náš".
Celý národ nazýval tohoto prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka tatíčkem. Ve školce v Postoloprtech u Loun jsme se učili oslavnou básničku: „Na Hradčanském hradě, na Zlatém kopečku, žije náš tatíček, dcerko i synečku. Žije náš tatíček, z okna se podívá, usmívá a na nás zavolá, hoj děti přezlaté, co vy tam v chaloupkách za lesem děláte". V roce 1935 bylo již panu prezidentovi 85 let a po mozkové příhodě se vzdal své práce. Jeho nástupcem se stal Dr. Eduard Beneš, jeho dlouholetý spolupracovník. Dne 14. září 1937 milovaný prezident zemřel, skutečně oplakáván všemi občany republiky, kromě nacistů, kteří stále volali po svém Lebensraumu, nach Reich. T. G. Masaryk byl duševní oporou a záštitou v nastávající těžké době. Jeho humanistické myšlenky svítily na cestu bojem za svobodu národa. Když na nás v roce 1938 zaútočil A. Hitler s požadavkem o pohraničí, říkalo se mezi lidem, že se Masaryka bál a čekal, až umře. Z toho je vidět, jak lidé tomuto velikánu našich dějin věřili a milovali ho. Čest jeho památce.
Soňa Šerá - Studničková
KONCERT NA POMOC ASIJSKÝM
DĚTEM
unor2005-12.jpg
unor2005-13.jpg
Linda Langerová a Monika Fajrajzlová byly iniciátorkami akce. Lidé, kteří přišli, přispěli na dobrou věc a strávili příjemnou hodinku při jejich vystoupení. Děkujeme.
(Foto: F. Čáp)
Připomínat nebo dokonce oznamovat někomu, co se stalo v Jihovýchodní Asii v prosinci loňského roku, je asi zbytečné. Hodně a všude se o tom mluvilo, psalo a také se pomáhalo. Naše obec díky skvělému nápadu děvčat Moniky Fajrajzlové a Lindy Langerové nezůstala pozadu. Tato bohulibá myšlenka je napadla začátkem ledna, oznámily to paní starostce, začaly přípravy a 23. ledna mezi 13. a 14. hodinou se ve vestibulu Jitřenky konal benefiční koncert na podporu dětí z postižených oblastí.
Firma Habaček dodala jako sponzorský dar svíčky. Ty jsme mohli zakoupit za libovolnou částku během koncertu a tímto finančním obnosem i přispět. Zapálené svíčky se poklá­daly před symbolický oltář, jenž novinovými články připomínal hrůzy, které se na přelomu roku v Asii udály. Děvčata, nejen že tuto akci vymyslela a za pomoci OÚ uskutečnila, ale hlavně nám i obětem těchto katastrof, zahrála a zazpívala. Lidé, kteří přišli pomoci si poslechli a zazpívali folkové i lidové písně. Solidárnost
projevili nejen obyvatelé z Praskoles, ale i přespolní. Přispět s maminkou přišel i jeden z nejmladších občánků vesnice. Co mě osobně mile překvapilo, ale na druhou stranu i trochu posmutnělo, byla skutečnost, že většina dárců byla důchodového věku, a ti, jak známo, nemají na rozdávání. Přesto přišli a pomohli!
Lidé, kteří se nemohli účastnit koncertu a přispět chtěli, měli tuto možnost ještě několik dní na místní poště, kde byla urna na peníze k dispozici. Na pomoc do postižených oblastí se díky Vám vybralo necelých 7000 Kč. Výtěžek z prodeje se odeslal na konto UNICEF a dále poputuje tam, kde je to třeba. Přesto, že většina z nás se asi do těchto končin světa nikdy nepodívá, můžeme mít alespoň dobrý pocit z toho, že i my přispějeme ke znovuzrození této krásné Části naší planety. Všem občanům, kteří projevili svou solidaritu, děkuji.
Jitka Mayerová
SPONZOR ZPRAVODAJE PETR BURIAN - SPITFIRE PYRO
Za mostem, v bývalém JZD, má již několik let svoji firmu pan Petr Burian. Zabývá se velmi neobvyklou činností - ohňostroji, pyrotech­nikou a vším co k tomu patří. Rozhovor s p. Burianem byl pro mne velmi zajímavý a doufám, že zaujme i Vás, čtenáře Zpravodaje.
Pan Petr Burian se narodil v roce 1969 v Berouně, kde žije dosud. Vyučil se leteckým mechanikem v Aeru Vodochody. Vojnu strávil v Plzni - Líních, kde sloužil u letecké ostrahy hranic. Pracoval v Aeru Vodochody a potom dělal s otcem měření a regulaci pro firmu Siemens. Vzhledem k tomu, že ho v té době zajímalo létání, tak se občas do zaměstnání dopravoval letecky, a to na motorovém rogalu. Jeho dalším koníčkem byla výroba historických zbraní, začal tedy spolupracovat se skupinou historického šermu Berounští měšťané. Vystupovali na akcích, slavnostech, hradech a zámcích po celé republice. Postupně začal oživovat produkci pyrotechnickými efekty, a to byl první krok k jeho současné podnikatelské činnosti.
Jaké byly začátky?
V tomto oboru podnikám od roku 1993. Začínal jsem velmi pomalu. Nejprve jsem spolupracoval s firmou p. Strnada, který mě mnohému naučil a dále jsem pak sám získával zkušenosti a finance do začátku. Když pan Strnad přestěhoval svoji firmu z Praskoles do Žebráka, začal jsem v Praskolesích podnikat sám. Bylo to v roce 1997.
Vaše podnikatelská činnost je rozsáhlá. Mohl byste říci něco více o jednotlivých činnostech?
Mou hlavní činností jsou ohňostroje, speciální efekty a věci s nimi spojené. Pořádám je na objednávku pro města, obce, podniky, firmy, svatby a oslavy různých výročí. Občas si objednají ohňostroj i jednotliví občané např. na oslavu narozenin.
Pracuji i pro zahraniční klienty. Například jsem připravoval 1/2 hodinový ohňostroj pro italské makléře v Neapoli, nebo ohňostroj na zahájení zasedání MMF a SB na zámku Dobříš. Jednou z mých dalších aktivit je výroba odpalovacích zařízení pro odpal
ohňostrojů a speciálních efektů, které vyvážím i do ciziny. Dále mám obchod s pyrotechnikou. Maloobchod je pro mě důležitý především před koncem roku.
Mohl byste našim čtenářům přiblížit, co to jsou ty speciální efekty?
Těmi se zabývám vůbec nejraději. Jsou to efekty spojené s ohněm, kouřem a různými druhy výbuchů. Nejčasteji je můžete vidět ve filmech. Připravuji a vymýšlím je i pro kouzelníky, fakíry a varietní umělce. Samozřejmě, že je velmi rád využívám i sám.
To znamená, že pracujete i pro filmové společnosti?
Spolupracoval jsem s ruskou filmovou společností při natáčení dokumentárního filmu
o  vývoji výbušnin a palných zbraní. Natáčeli jsme mimo jiné v Rusku, Tunisu atd.
Máte nějakou zajímavou historku z natáčení, nebo ze svých cest?
Jednou na obědě ve francouzském Marseille, jsem se po celodenním natáčení a úplně hladový zeptal, jaké mají největší jídlo. Doporučili mi menu o 19 chodech. Objednal jsem si ho. Tyto chody mi servírovali po dobu tří hodin. Protože to nebyly velké porce a prokládal jsem je plzeňským pivem, všechno jsme snědl ani nevím jak. Udivený číšník se mě zeptal, jestli už mám dost, nebo si dám ještě moučník. Na dezert jsem chuť neměl, a tak jsme si objednal asi půlkilový steak s brambory. Nakonec však přišel na řadu
i dezert.
Když jsem dojedl, byli již u našeho stolu nastoupeni - majitel podniku, šéfkuchař i číšník. S projevem úcty mi dali podepsat pamětní knihu. Při jejím listování jsem s údivem zjistil, že jsou zde podepsané samé slavné osobnosti jako např. Belmondo, Funes atd.
Zpět k ohňostrojům. Jak dlouho je připravujete a jak dbáte na bezpečnost diváků?
Příprava ohňostroje trvá 1 až 3 dny, záleží na množství používaných efektů a složitosti. Bezpečnost diváků je pro mě nejdůležitější. Dbáme na 100% bezpečnost všech, kteří
unor2005-14.jpg
Pan Petr Burian při odpalu ohňostroje.
ohňostroji přihlížejí, Stalo se již několikrát, že jsem na neukázněné diváky, sebevědomé novináře a „domnělé" odborníky musel zavolat pořadatele a někdy i policii.
Pracujete sám?
Záleží na tom, kolik mám práce. V průměru mívám 50-60 akcí ročně. Na přípravu a realizaci velkých akcí zaměstnávám kolegy.
Vždy se ptám na záliby, koníčky. Máte nějaké?
Rád stavím se svým synem letecké modely, dříve jsem jezdil na vodu. Zabývám se také střílením z historickým palných zbraní - děl. Ale volného času nemám mnoho a jsem velmi často mimo domov. Mám to štěstí, že moje práce je mým koníčkem.
Jaké máte plány na tento rok?
Pro letošní rok je moje firma partnerem turnajů BUSINESS GOLF CUP 2005. Ty se budou odehrávat na 6 hřištích po celé naší republice i v zahraničí.
Tak abych obohatil svoje ohňostroje neustále vymýšlím a vyvíjím nové pyroefekty. Záčínáme dovážet z USA nové efekty do interiérů a připravujeme i dovoz pyrotechnických efektů ze států EU. Rád
bych, aby moje firma byla stále žádaná a mohl jsem zákazníkům nabízet stále nové a zajímavější služby.
Přeji Vám, ať se Vám daří a děkuji za velmi zajímavý rozhovor.
Zdeňka Drábková
unor2005-15.jpg
POVÁNOČNÍ POSEZENÍ
Na dvacátého třetího ledna zorganizovala obecní rada již podruhé posezení s občany pozdějšího věku, kteří žijí bez partnerů. Bylo pozváno 60 občanů k příjemnému posezení a popovídání si s ostatními. Pozvání přijalo 26 občanů. V restauraci Jitřenky byli očekáváni a přivítáni paní starostkou Drábkovou a Členkou rady paní Bežovou. Nejprve všichni přispěli do kasičky na pomoc dětem z asijských zemí, protože chvíli před začátkem posezení proběhla ve vestibulu Jitřenky akce na podporu oblastem postižených ničivou vlnou tsunami.
Poté paní starostka seznámila přítomné s tím, co se v obci v loňském roce udělalo a jaké akce jsou plánované na tento rok. Zodpověděla i několik dotazů a pak už se rozproudila čilá zábava. O občerstvení se, tak jako minule, postarala pí. Bežová, a tak si všichni přítomní
pochutnávali na sladkém zákusku i výborných chlebíčkách. Po velkém úspěchu minulé akce, na které člen rady pan Čáp zajímavě vyprávěl a promítal o svých cestách do zahraničí, byla změna programu nejprve některými ženami přivítána s ne příliš velkým nadšením. Ale když kapela pana Milana Sklenáře zahrála několik tónů, ihned všichni ožili a pobrukovali si písničky spolu s muzikanty. Dokonce došlo i na tanec. O tom, že se občané dobře bavili, svědčili jejich usměvavé tváře. Pan Čáp nezapomněl na nezbytné foto, které si můžete prohlédnout a popřípadě objednat na obecním úřadě. Takže doufám, že se všichni společně sejdeme a posedíme i za rok!
Za obecní radu
Zuzana Bezová
unor2005-16.jpg
Příjemně strávené chvíle ve společnosti pí. Lukavské, pí. Mastné a pí. Heřmanové(zprava) si
nenechal ujít ani pan Konvalinka (vlevo).
(Foto: F. Čáp)
unor2005-17.jpg
Na povánočním posezení se dobře bavily i pí. Divišová,pí. Lepičová, pí. Havlová a pí. Lišková.
(Zleva) (Foto: F. Čáp)
unor2005-18.jpg
Pí. Vlachová, pí. Červenková i pí. Svobodová měly s paní starostkou stále o čem hovořit (Zleva)
(Foto: F. Čáp)
unor2005-19.jpg
Pí. Hrobková, pí. Švagrová, pí. Sedláčková, pí. Bežová a pí. Broumska společně s p. Šantínem
strávily příjemné odpoledne. (Zleva) (Foto: F. Čáp)
Oznamujeme všem občanům, že v Praskolesích, v budově obecního úřadu, otevíráme nové služby MANIKÚRA - PEDIKÚRA.
P - Shine k regeneraci přírodních nehtů
Nehtová modeláž
prodlužování a zpevňování nehtů gelem
Relaxační ošetření nohou
Pedikúra
Manikúra Lakování nehtů Kosmetické poradenství Parafínové zábaly
NA VAŠI NÁVŠTĚVU SE TEŠÍ MARIE ČEPELÁKOVÁ, TEL. 602 643 242 Datum zahájení provozu bude upřesněno na nástěnce.
nákupní zájezd
Polsko - Klodzko
16. 4. 2005 Cena: 295.- Kč
Zájezd za levným nákupem. Rozsáhlé tržiště a obchody ve městě nabídnou různé druhy zboží. Odjezdy autobusů: Tlustice 2:50, Hořovice-Palackého náměstí 3:00,
Žebrák - benz. st. Charouz 3:15
Informace: CK Osvěta Hořovice, Tlustice 186, 268 01 Hořovice Tel/fax: 311 513 527,311 514 545, Fax: 311 514 561. e-mail: ischia@ck-osveta.cz
www.i-dovolena.cz
unor2005-20.jpg
PRASKOLESKÁ SPOLEČNOST SV. PROKOPA
DEKUJEME
Pan Jaroslav Čáp žije již dlouhá léta ve Švýcarsku, ale stále se velmi zajímá o život v naší zemi. Je obdivuhodné, kolik toho ví o naší obci, o její historii a zajímavostech. Z Vašich ohlasů je patrné, že jeho články o historii, uveřejňované ve Zpravodaji, jsou mezi Vámi, čtenáři, velmi oblíbené. Když v loňském roce slavil své 50. narozeniny, jeho Švýcarští spoluobčané udělali finanční sbírku. Ptáte se proč a na co? Na naše dva kostely - kostel sv. Prokopa a kostel sv. Mikuláše. Když manželka pana Čápa na oslavě vystoupila a vyprávěla o rodné vsi svého manžela, o neutěšeném stavu našich historických památek, občané města Langenthalu neváhali a přispěli. Přispěli na památky, které pravděpodobně většina z nich nikdy neuvidí. Jsou si však vědomi, že pomohou dobré věci. Přispěli částkou 40 000,- Kč. Tyto peníze pan Čáp poslal na konto Praskoleské společnosti sv. Prokopa, jejíž je čestným členem. Finanční prostředky budou použity na opravu kostelů.
CÍLE SPOLEČNOSTI ...
Cílem Praskoleské společnosti sv. Prokopa je rozvoj tradic a záchrana kulturních památek, podporování a vytváření společenských, kul­turních a sportovních aktivit v obci. Hlavním současným cílem Společnosti je záchrana kostelů sv. Prokopa a sv. Mikuláše. Probíhají jednání s pracovníky Národního
Už slyším různé námitky některých našich občanů. Ale těm bych ráda řekla, aby si položili pouze tři otázky a upřímně si na ně odpověděli. „Dovedeme si Praskolesy před-stavit bez našich kostelů? Chceme, aby se nás jednou naše děti ptaly (a vězte, že už se ptají), proč jsme dopustili zkázu našich památek? A můžeme se stále donekonečna vymlouvat na to, že nám tyto památky nepatří?" Já mám a věřím, že většina z Vás bude se mnou souhlasit, na tyto otázky jednoduché odpovědi. Oba kostely jsou naše dominantní památky a jsou s naší obcí neodmyslitelně spjaty! A bohužel není nikdo jiný, než my, občané Praskoles, kdo může osud našich památek změnit!
A proto se společně pokusme o jejich záchranu! Věřte, že je nejvyšší čas a že je to opravdu třeba! S díky přivítáme jakýkoliv Váš finanční příspěvek! O tom, jak bylo s Vašimi příspěvky naloženo, budete pravidelně informováni.
Zdeňka Drábková
památkového ústavu v Praze a již byly stanoveny opravy kostelů v tomto rozsahu. Kostel sv. Prokopa — odvodnění objektu, oprava vnějšího pláste, instalace zabezpečení. Kostel sv. Mikuláše - instalace zabezpečení objektu, oprava báně, oprava věžních hodin, výměna oken ve věži.
Příspěvky můžete proti potvrzení příjmu předat jednatelce Společnosti
Martě Prosserové, Praskolesy 262 nebo člence představenstva
Zdeňce Drábkové na obecním úřadě, případně vložit na číslo účtu
Společnosti 51-5458870297/0100 (Komerční banka).
unor2005-21.jpg
Praskoleská společnost sv. Prokopa
zve všechny své členy a příznivce na valnou hromadu,
která se koná dne 26. února 2005 od 17.00 hodin
v hasičovně. Srdečně jsou zváni ti z Vás, kteří se chtějí
stát členy Společnosti i ti, které činnost Společnosti
zajímá.
unor2005-22.jpg
Při své poslední návštěvě Praskoles zastihl pan Jaroslav Čáp na hřbitově pana Miloslava Kadeřábka, který se ochotně stará o praskoleský hřbitov a pomáhá s různými opravami Děkujeme.
(Foto: J. Čáp)
PETR BURIAN - SPITFIRE pyro - pyrotechnika,
filmové a divadelní efekty, Praskolesy 1,
TEL. 603 436 491, E- mail: info@spitfire-pyro.cz.
www.spitfire-pyro.cz
PETR MAYER - Kompletní stavební
práce, Praskolesy 259, Tel. 602 507 103,775 190 670 E-mail: sfmayer@seznam.cz
LUBOŠ PROSSER - Truhlářské práce
TEL. 311 516 584,776 324 547 E - mail: LProsser@seznam.cz
KADEŘNICTVÍ - Jana Hřívová Tel. 311 516 172
Autodoprava, prodej paliv, písků a drtí
Jana Pitínová - Tel. 603 233 216, 606 488 667
BARVY LAKY - Jan Hrabák ml.
Tel. 311 514 891
HABAČEK s. r. o. - Velkoobchod - sportovní
potřeby, svíčky, dřevovýroba Tel. 311 516 111, www.habacek.cz
KAVÁRNA & VINÁRNA PANDA
Cerhovice-Tel. 311 577 612
JATKY - PRASKOLESY
Jiří Klán-Tel. 311 510 610
PAVEL ČERNOHORSKÝ - Kooperace,
polygrafická výroba, kovoobrábění, ohňostrojné
práce, pyrotechnické hračky PRASKOLESY, Tel./fax: 311 510 675
ČÁP COMPUTER INTERNET - Bezdrátové
připojení internetu Tel. 311 51 00 10,777 24 43 41
POHOSTINSTVÍ - Zdeněk Brotánek Tel.311 510820
AUTODOPRAVA A ZEMNÍ PRÁCE
Zdirad Gerle - Praskolesy 316
PŘEDŠKOLÁČEK PŘED ZÁPISEM
Zápisu do ZŠ se již děti nemohly dočkat. Nejdříve na ně Čekala návštěva první třídy ZŠ v Praskolesích. Proč asi? Děti se seznámily s prostředím třídy, s pí. ředitelkou, okoukly tabuli, na kterou píše nejen pí. učitelka, ale i školáci, a vyzkoušely si, jak pohodlně se sedí v lavici. Potom už začala hodina. Společně jsme si zazpívali píseň „Polámal se mraveneček". Školáci nejdříve poznávali geometrické tvary, předváděli dětem jaká znají písmenka, četli, psali, sčítali a odčítali. Na závěr si zasoutěžili školáci a předškoláci ve společném přednesu veršované pohádky „Princeznička na bále". Všichni ji znali na jedničku. Hodina skončila. Školáci provedli děti po celé budově a pomalu jsme se všichni
přemístili do herny, kde jsme společně zatančili taneček „Kuřátka". Při odchodu ze školy děti z MŠ předaly svým kamarádům školákům dárečky - „medvídky", které samy vyrobily. Od svých starších kamarádů si odnášely sladkost a plno hezkých zážitků. Naše vzájemná spolupráce se vyplácí - děti nastupují v září do školy bez obav a s radostí.
V měsíci únoru probíhá společný plavecký výcvik „My se vody nebojíme" v hořovickém bazénu. Každý měsíc využíváme nabídky divadelních představení, která pořádají zájezdová divadla v místní ZŠ.
Alena Petrboková
MŠ PRASKOLESY
srdečně zve všechny děti, rodiče, prarodiče i ostatní občany na
DĚTSKÝ KARNEVAL,
který se bude konat
v sobotu 19. března 2005 od 14.00 hodin v Jitřence.
unor2005-23.jpg
unor2005-24.jpg
POZVÁNKA NA CVIČENÍ
Každé pondělí a čtvrtek od 19.00 hodin jsou srdečně zvány do mateřské
školky všechny ženy a dívky, které našly zálibu v cvičení aerobiku
a chtějí udělat něco pro své zdraví.
Tělovýchovná jednota Praskolesy Vás srdečně zve v sobotu
dne 19. března 2005
unor2005-25.jpg
unor2005-26.jpg
na
sportovní ples
Začátek ve 20.00 hodin v Jitřence, hraje SEPARACE Vstupné: 60.- Kč, bohatá tombola
unor2005-27.jpg
KNIHOVNA - otevírací doba
pondělí od 16.00 - 18.00 hodin
ŠKOLAČEK
Na začátku ledna započala plavecká výuka dětí z naší ZŠ a MŠ. Již mnoho let úspěšně spolupracujeme s plaveckou školou KAPKA Hořovice. Kurz trvá 10 týdnů a uskutečňuje se každou středu. Je krásné pozorovat, jak se z našich neplavců stávají plavci. Starší děti se v plavání zdokonalují. 19. ledna se žáci školy: Veronika Traburová, Kateřina Hlinková, Miroslav Chot, Lukáš Štajner, Zdeněk Šlajer a Daniel Lutovský účastnili hořovické soutěže „Plaveme pro radost". V obrovské konkurenci V. Traburová obsadila 3. místo v mladších žákyních.
14. ledna nás navštívil kouzelník. Děti netrpělivě očekávaly vystoupení. Hodinová ukázka triků předčila naše představy. S napětím jsme sledovali kouzla s kartami, šátky, lany, kovovými kruhy, hůlkou, míčky a živým ptáčkem. Do představení byly zapojeny i děti, což zvýšilo jejich zájem. Žáci 2. ročníku se zapojili do celoročního projektu Policie ČR „AJAX". Na velmi zajímavém setkání s pí. policistkou S. Pfeiferovou z Okresního ředitelství policie z Berouna si děti rozdaly Ajaxův zápisník. Tento pracovní sešit seznamuje žáky s prací policistů. Ukazuje dětem, jak se správně chovat na silnici. Nabádá naše nejmenší k ochraně svého zdraví a života. Poukazuje na nebezpečí drog a jiných návykových látek. Učí děti vyhodnocovat každodenní situace. Pod vedením pí. ředitelky T. Houdkové si žáci jednotlivé úkoly vyplňují a vyhodnocují.
27. a 28. ledna jsme pro rodiče a širokou veřejnost připravili „Den otevřených dveří". Měli jste jedinečnou možnost sledovat vaše nejmilejší při vyučování, prohlédnout si prostory školy, seznámit se se zájmovou činností. Navštívila nás také pí. starostka Z. Drábková. Děkujeme všem, kteří jste přišli. Z Komunálních služeb Hořovice jsme obdrželi igelitové kontejnery k třídění odpadu. Jedná se o modrý pytel na papír, žlutý na plast a zelený na sklo. Jsou zasazeny do kovové konstrukce a umístěny na společné chodbě. Učíme děti ekologickému smýšlení a udržení pořádku. Zapojili jsme se do výtvarné soutěže o nejpoutavější obrázek, ze kterého bude vyzařovat nutnost třídění odpadů doma, ve škole a na ulici. Ochránci přírody Bobříci navštívili háj u Hořovic. Bylo krásné počasí, hledali jsme zimní houby, pozorovali jsme stopy zvěře a stavěli domečky z přírodních materiálů. Dále jsme dělali otisky do sádry, zkoumali jsme preparáty pod mikroskopem a pozorovali jsme změnu skupenství některých látek.
3. února proběhl zápis do 1. ročníku. Věřme, že po celý rok 2005 i roky další bude naše ZŠ zachována. Je to škola s dlouholetou historií a tradicí. Buďme na ni právem hrdi. Přejme jí, ať nadále slouží ke svému kulturně-vzdělávacímu účelu a zvyšuje tím prestiž Praskoles.
Napsala Mgr. Jana Šopejstalová
ŠACHOVÝ KROUŽEK DĚTÍ
Každou středu vždy od 14.00 do 15.00 hodin se děti mohou učit základů šachové hry pod vedením p. Stanislava Bureše. Vítáni jsou všichni noví zájemci!
unor2005-28.jpg
ČÁP COMPUTER Internet
pořádá
LETNÍ INTERNETOVÝ TÁBOR v Praskolesích
Neváhejte a přihlaste své děti na náš tábor, který nabízí široký výběr
sportovního vyžití: jízdu na koni, chůzi na chůdách, koupání ve vyhřívaném
bazénu, cyklistiku a mnoho dalších aktivit.
Podrobnější informace na tel. 311 510 010
unor2005-29.jpg
Beseda žáků 2. ročníku s por. S. Pfeiferovou z Okresního ředitelství policie ČR Beroun.
unor2005-30.jpg
Oddíl MOP Bobříci v lese u Hořovic.
Zleva první řada: A. Brábníková, M. Hříva, J. Matějka, J. Šopejstal, T. Procházková. Vzadu stojí E. Procházková, D. Hlávková a paní učitelka J. Šopejstalová.
JOSEF DRDA MÁ PEVNÉ MÍSTO MEZI HOKEJOVÝMI MEDVĚDY
Jedním z bývalých praskoleských ob­čanů, kteří se vy­šplhali ve sportu hodně vysoko, je také Josef Drda. Ten je v současné době předsedou představenstva ak­ciové společnosti HC Berounští Med­vědi, kteří po loňské blyštivé sezóně letos bojují o místo zajišťující účast v play-off první hokejové ligy. Od roku 1998 je členem výkonného výboru ČSLH. Zodpovídá za Sportovně technickou komisi a také Disciplinární komisi. Je také hlavním vedoucím reprezantace hráčů do 17 let.
Vraťme se o něco nazpět. Jaký sport jste v Praskolesích provozoval?
My jsme se přistěhovali do Praskoles v padesátém šestém roce a já jsem pochopitelně hrával fotbal a samozřejmě také hokej. Začal jsem chytat. Bylo to tak, že mi táta koupil takové špatné brusle, že jsem v nich nemohl hrát a tak jsem dostal brankářské a už jsem v té bráně zůstal. Takže takhle jsem začal svoji hokejovou kariéru v Praskolesích. Zmínil jste se také o fotbale. Ten jsem hrával také, v tehdejší době se hrál okresní přebor. Myslím, že tam byl dobrý fotbal, vzpomínám na to strašně rád. Byly to
unor2005-31.jpg
takové krásné sportovní roky, kdy jsme se tomu podřizovali, ač amatéři, ale hráli jsme s chutí a s nadšením. Mohu říci, že na takovou vesničku chodily i velké návštěvy. Ten zápas byl prostě svátkem, pak se to v hospodě všechno hodnotilo, vzpomínám na to rád. Jak se vyvíjelo vaše sportování dále, po odstěhování z Praskoles?
V   roce 1968 jsem se oženil, pak jsme se koncem sedmdesátých let odstěhovali na chvíli do Hořovic a pak do Berouna. Když se v Berouně postavil v roce 1971 zimní stadion, tak jsem přestoupil do Lokomotivy Beroun, kde jsem hrál fotbal i hokej až do roku 1975. Měl jsem ale zdravotní problémy, zlobilo mě srdíčko, takže jsem musel s aktivním sportem přestat. Po roce nemoci jsem nemohl být bez sportu a vrhnul jsem se tedy v devětadvaceti letech na funkcionařinu a začal jsem dělat do berounského hokeje.
Výsledkem vašeho snažení je určitě i současné postavení Berounských Medvědů. Prožil jsem si dobré i špatné chvilky.
V roce 1977 jsme postoupili tehdy reorganizací do druhé národní ligy, což bylo pro nás něco asi jako výhra ve Sportce a za dva roky nás technicky sice sundali. V roce 1990 jsme postoupili zpátky z kraje do té druhé ligy a po třech letech jsme se dostali až do první ligy. Já se ještě vrátím trochu zpátky. Tehdy to bylo tím, že tu hrálo poměrně dost kluků z Kladna, někteří sice jakoby vysloužilci, ale pomohli nám.
unor2005-32.jpg
Berounští Medvědi se podívali do Kanady.
Beroun už nemusí spoléhat pouze na příliv hráčů z jiných oddílů.
To je pravda, už se nám podařilo vychovat několik hráčů, kteří hrají vyšší soutěže. Proto mohu říci, že nejsme vyloženě závislí na hráčích z jiných klubů, ale určitě máme tu výhodu, že jsme blízko Prahy a že ta spolupráce, například s Kladnem, Spartou, Slavií, Plzní, tady je. V současné době spolupracujeme dokonce s Libercem. Každoročně odcházejí ale i od nás mladí hráči do extraligových dorostů, ať už je to na Kladno, do Sparty, Slavie i jinam. Pochopitelně tím trochu trpíme, ale dorost nám nehraje tak vysoko, takže ty talenty tam pouštíme.
Jezdíte do Praskoles?
Samozřejmě jsem na Praskolesy nezanevřel, mám tu maminku, bratr provozuje živnost, a tak sem jezdím. I když je pravda, že na sport v Praskolesích nedocházím a už ani nevím, kdy jsem tu byl naposledy na fotbale. Ale asi před osmi lety jsem si zahrál za starou gardu a určitě kdyby se něco takového konalo, rád bych si zahrál. Ne že bych tam nějak zběsile běhal, to bych asi nevydržel a potřeboval bych kyslíkovou bombu, ale potkal bych určitě známé. V Praskolesích jsem vyrůstal, vzpomínám na to rád.
Nemrzí vás trochu, že vesnické hokejové kluby zanikají?
Myslím si, že je to určitě škoda. Když se na to v okrese podíváme, tak jsme na to prakticky v Berouně sami, kde je umělý led delší dobu. Aby ti kluci se něco naučili, tak musí pravidelně trénovat, to je pochopitelné. Tím, že nejsou přírodní podmínky příznivé, aby se dalo na vesnicích něco hrát, nefungují ty stadionky a většinou zanikly. Navíc si myslím, že je to také trochu v lidech. Ti mají spoustu jiných zájmů, Vždycky to chtělo nějaké obětavce, kteří
šli a když mrzlo, tak v noci stříkali, připravovali všechno okolo a to byla obrovská oběť a práce. Dnes ti lidé nejenže do toho nemají chuť, ale nemají na to ani čas. Proto to také asi nefunguje, je to spousta času a práce, nikdo to nezaplatí. Takže příroda a chuť lidí, to jsou asi dva faktory, proč to na vesnicích vymizelo. Myslím si, že je to škoda. To, že jsme hokejový národ, pramenilo také z těchto vesnických klubů, které měly o hokej zájem. Vždyť ti Edové Novákové, Kaberlové a další jsou právě ti kluci, kteří vyrůstali doslova na rybníku. I když hokej se v Praskolesích už nehraje, máte v Berouně v kádru alespoň jednoho svěřence, který je s naší vesnicí nějak propojen - Romana Handla, který je vnukem bývalého výborného sportovce Oty Lepiče a je třetím brankářem Medvědů. Osobně si myslím, že Roman Handl je tu trochu ve stínu, já už jsem mluvil o něm i s trenéry a myslím si, že Roman je dobrý gólman a kdyby chytal v jiném mužstvu, než v Berouně, tak by měl Šance být i jedničkou. Ke konci roku jezdil chytat druhou ligu do Klatov a v poslední době naskočil do zápasů Medvědů, když nemohl ani sparťan Tomáš Popperle ani Míra Kopřiva z Kladna a dokázal je zastoupit. Roman je dobrý gólman, má parametry, je vysoký, štíhlý a jsem samozřejmě také rád, ze je to kluk z vesnice, věnoval se tomu od mládí, když za Medvědy hrával už jako malý kluk. Pochopitelně, když jeho děda Ota ještě jezdil s ním, tak jsme se často potkávali v Berouně na zimním stadionu. Byl bych jen rád, kdyby Roman u toho vydržel a věřím tomu, že jednou dostane i pořádnou příležitost.
Děkuji za rozhovor a ať se Medvědům podaří dostat do play-off!
Jan Bežó
unor2005-33.jpg
Pan Josef Drda s hráči Bedřichem Sčerhanem a Václavem Eyseltem. (Zleva)
unor2005-34.jpg
VYZKOUŠENÉ RECEPTY
O vyzkoušené recepty jsme požádali paní Brotánkovou. Připravila pro Vás rychlé a pikantní recepty, na kterých si jistě pochutnáte. S dobře vychlazeným pivem bude chuť prvních tří jídel ještě lepší. Paní Brotánková přeje všem čtenářům Zpravodaje dobrou chuť!
Falešný tatarák
Potřebujeme: 3 vařené brambory nastrouhané
najemno, trochu oleje, 1/2 lžičky pálivé papriky,
1/2 lžičky sladké papriky, 1 cibuli nakrájenou
najemno, 4 stroužky česneku, 3-4 lžíce kečupu,
sůl, pepř, hořčici, sojovou omáčku, worčestr -
dle chuti.
Všechny ingredience promícháme a mažeme
na topinky.
Pomazánka ze salámu
Potřebujeme: 2 lžíce oleje, 2 lžíce octa,
2  lžíce kečupu, 1/2 lžičky worčestru, 3 lžičky hořčice, 3 kostky cukru. Vše svaříme. Dále si připravíme do mísy: 1/2 kg měkkého salámu (Gothaj), 2 velké cibule, 1 velkou naloženou okurku - vše rozerneleme, přidáme 2 majolky a dobře promícháme. Přidáme povařené ingredience a ještě jednou vše dobře promícháme.
Mažeme na veku.
Buřty v marinádě a marinádu potřebujeme: 1 feferonku,
3   lžíce kečupu, 3 lžíce worčestru, 1 lžíci hořčice, 1 kostku cukru.
Do mísy si připravíme: 2 cibule rozkrájené na kolečka, 2 okurky, 2 majolky, 1/2 kg buřtů. Zalijeme marinádou a necháme uležet.
Makovec
Potřebujeme: 30 dkg hl. mouky, 12,5 dkg
mletého máku, 20 dkg cukru, 1 prášek do
pečiva, 1 vanilkový cukr, 1 vejce, trochu mléka.
Vše důkladně promícháme a nalijeme do peká­če. Pečeme ve středně vyhřáté troubě.
Další netradiční výborné recepty nám poskytla paní Lenka Vrbová, která věří, že Vám budou chutnat tak, jako celé její rodině.
Francouzské brambory trochu jinak
Potřebujeme: 1 kg brambor, rajčata (i konzervovaná, jsou lepší), 4 kuřecí řízky, 2 lžíce oleje, sůl, bílý pepř, 1/8 1 slepičího vývaru, sýr (mozzarela), 250 ml smetany ke Šlehání, 1 sáček kořenící směsi na kuře. Brambory uvařené ve slupce nakrájíme na kolečka, rajčata i maso nakrájíme na kousky. Na oleji opečeme maso, osolíme, opepříme a zalijeme vývarem a smetanou. Vmícháme kořenící směs, povaříme a přidáme rajčata. Do vymazané formy po okraji vrstvíme osolené a opepřené brambory, doprostřed dáme připravené maso a posypeme nakrájeným sýrem. Zapékáme při 200° C asi 20 min. Posypeme petrželkou a bazalkou.
Pepřový sýr
Potřebujeme: 200 g Lučiny, 100 g jemně
strouhaného tvrdého tvarohu, 50 g
pomazánkového másla, 50 g změklého másla,
sůl, ml. bílý pepř, 2 lžíce Čerstvě drceného
pepře.
Vše promícháme v míse, dle chuti osolíme
a necháme v chladu asi 30 minut odležet.
Ze směsi vytvarujeme 4 malé bochánky, které
obalíme v nahrubo drceném pepři. Se slaným
pečivem vhodný k dobrému vínu.
DOBROU CHUŤ!!!
Cvičení žáků a žákyň pod vedením cvičitelky J. Ludvíkové se koná každý čtvrtek od 16.30 hodin v sokolovně.
Knihu Hořovicko na starých pohlednicích je stále možno zakoupit na
obecním úřadě.
unor2005-35.jpg
Na konci roku nezapomínáme na občany, kteří žijí v domovech důchodců. Paní starostka navštívila paní Jaňourovou, pana Maleckého a pana Mádleho, který žije v hořovickém domově. Ten byl její
návštěvou velmi potěšen. (Foto: F. Čáp)
unor2005-36.jpg
Paní Vilemína Lejhancová oslavila začátkem ledna krásné 85. narozeniny. Přišli jí popřát sousedé i starostka Zdeňka Drábková. Nejstarší člence TJ popřál i předseda této organizace pan František Šeplavý. K dobré náladě přispěl svým zpěvem a hrou na harmoniku pan Milan Sklenář.
(Foto: F. Čáp)
JUBILANTI MĚSÍCE BŘEZNA
85 let          Stefanová Bedřiška                        Praskolesy 192
85 let         Urban Antonín                              Praskolesy 62
70 let          Lukavská Marie                            Praskolesy 286
70 let          Kadeřábek Miloslav                      Praskolesy 253
60 let          Jonáková Marta                            Praskolesy 112
50 let          Černá Marie                                 Praskolesy 293
50 let          Matějovič Josef                             Praskolesy 330
SRDEČNĚ BLAHOPŘEJEME!!!
unor2005-37.jpg
Paní Olga Kalinová oslavila v lednu krásné životní jubileum.
(Foto: F Čáp)
Na titulní straně kostel sv. Mikuláše
Foto: J. Nedvěd
unor2005-38.jpg
Zpravodaj obce Praskolesy je registrován rozhodnutím Ministerstva kultury ČR pod evidenčním číslem MK ČR E 14055 Odpovědný šéfredaktor: Čáp František
Redakční rada má složení: Drábková Zdeňka, Kadeřábek František,
Bežová Zuzana, Houdková Taťána
Fotografický archiv: Čáp František
Vydává obec Praskolesy lx měsíčně, telefon vydavatele: 311 510 671